Co mi dala a co mi vzala stáž v Abdone? - Elwin Smaragdová

03.10.2015 17:43

Pamatuju si na ten e-mail. Četla jsem ho a zároveň si psala lísteček, abych nezapomněla propagovat na stránkách mého klubu. Když jsem se pak na odkaz podívala, napadlo mě, že bych to přece taky mohla zkusit. Nic za to nedám, pomyslela jsem si a vyplnila přihlášku a odeslala ji. Moc jsem s přijetím nepočítala, o to víc mě překvapil mail s přijetím. Rozhodně jsem neměla tušení, co mě čeká.

Když jsem si pročítala témata článků, dost jsem se děsila a nadávala si, do čeho jsem se to zase upsala. Termíny odevzdání jsem si zapsala na 3 místa, protože moje paměť je děsivá. Stejně jsem to jednou nezvládla. Taky jsem měla na počátku plno dobrých předsevzetí, jak začnu psát dřív, abych se k článku mohla vrátit a upravit ho. Jo, zlatý voči. Většinu jsem jich plodila v den odevzdání, většinou večer a rychle naháněla spolužáky kvůli anketě. Někdy to byla noční můra, ale vždycky jsem nějaké názory schrastila. Napsat stránku bylo taky dost náročné. Pokaždé, když jsem si přečetla téma článku, zoufale jsem vydechla a přemýšlela, o čem budu sakra psát. A taky aby to bylo aspoň trochu vtipný, ne? Nakonec jsem svoje nároky osekala na "napiš smysluplnou stránku". Dobrá, "napiš stránku". Někdy to šlo lépe, někdy hůř. Někdy jsem myšlenky tahala až z paty. Ale vždycky jsem se dostatečně vymáčkla a úžasná šéfredaktorka mi ani jednou nevynadala, že píšu totální žvásty. Ani jednou, vážení. Takže reklamace směřujte na ni, jasný? Já jsem v tom nevinně.

Půl rok utekl neuvěřitelně rychle a já teď smolím svůj poslední článek. Je mi trochu smutno. Přece jenom, byla to zajímavá zkušenost a zjistila jsem o sobě dost věcí. Třeba že fakt nezvládám čárky v souvětích. Nebo že umím být vtipná (údajně). A taky že se dokážu vyžbleptnout na téměř jakékoliv téma. A že napsat stránku není až takovej problém, jsou tu horší věci.

Musím se usmívat, protože tahle stáž byla veskrze pozitivní. S vedením se skvěle komunikovalo, šéfredaktorka byla vždy milá a vždy mi pomohla. Dostala jsem zpětné vazby, které jsou vlastně tím nejcennějším, co si pisálek může přát. Ty poslední byly dokonce i od korektora a zástupkyně našeho bossa. Zvedly mi sebevědomí, co si budeme nalhávat. A taky mi vytkly spousty chyb, kterých jsem se v následujících článcích snažila vyvarovat. Myslím, že jsem aspoň trochu provětrala svoje psaní a poznala spoustu zajímavých blogů, které jsem rozebírala. Někdy to byly docela nervy. Třeba když jsem zjistila, že mám 2 dny do odevzdání a nemám ani jediný blog. To není jak vymyslet článek, tady potřebujete spolupráci s blogerem. Nezapomenu na to, jak jsem zoufale seděla u počítače a obepisovala členy Literárního klubu. Nezklamali mě. Nebo když domluvený rozbor nevyšel, protože kamarádka během zkouškového odpadla, a já prostě zatlačila na přítele, že sakra má blog, tak mi musí pomoct.

Tenhle článek je mým posledním spolu s posledním rozborem blogu. Bylo to úžasných 6 měsíců. Nezapomenutelných, a ač občas plných stresu, rozhodně zůstanou vzpomínky jenom příjemné. Přivedly mě zpět k přání psát, psát víc a víc. Moje stáž končí a já jen děkuju za přízeň a veškerou pomoc. Bylo to jednoduše úžasné.

-Elwin Smaragdová-

(stážistka)

 

Fotografia použitá podľa Creative Commons enki22, Pásztor András  © 2012 Všetky práva vyhradené.

Vytvorte si web zdarma!Webnode